MOJE SUPER (NE)REALITA

AUTOR: Claire Frost

NÁZEV: Moje super (ne)realita

ORIGINÁLNÍ NÁZEV: Living my best li(f)e

VYDÁNÍ: 2020, Cosmopolis

POČET STRAN: 328, měkká/brožovaná

ANOTACE:

Bell se horko těžko vzpamatovává z rozchodu s dlouholetým partnerem. Na prahu čtyřicítky si po desetiletém vztahu neumí budoucnost bez Colina představit, cítí se sama, bojí se, že si s novou situací neporadí. Po večerech pospává před televizí a na Instagramu sleduje pohádkový život jiných. Z letargie se ji snaží vytrhnout energická kamarádka Suze i sestra Cosette.
Po čase si Bell dodá odvahy, zavítá do místního komunitního centra a přihlásí se do kurzu fotografování. Ukáže se, že někteří účastníci si od kurzu kromě znalostí slibují ještě něco – doufají, že zde najdou přátele, protože ve svém okolí nikoho blízkého nemají. Bell je snad z nejhoršího venku. Jenomže pak přijde další rána. Bývalý partner hodlá prodat dům, kde společně žili. Aby mohla v domě zůstat, bude se muset zadlužit a Colina vyplatit. A právě tehdy v komunitním centru potká svou oblíbenou instagramovou hvězdu Millie…
Millie je dítě štěstěny. Od života dostala všechno, po čem lidé obvykle touží. Je mladá a krásná, má roztomilého pětiletého syna, spoustu přátel, obléká se do nejlepších značek, může si dovolit luxusní dovolené… Vede prostě nádherný, bezstarostný život, tím si je Bell jistá – vždyť hltá všechny její příspěvky na Instagramu.
Ale je to skutečně tak? Je Milliina realita opravdu tak super, jak Bell usuzuje z příspěvků na sociálních sítích? Nebo mají obě ženy společného víc, než se zdá?

Musím přiznat, že tato kniha mě neuvěřitelně zaujala svým námětem - sociální sítě, který ukazují jednu velkou pohádku, která pohádkou tak úplně není. Musím se přiznat, že začíst se byl pro mne docela problém. Prvních padesát šedesát stran jsem se prokousávala četbou a pořád jsem vlastně nevěděla kdo je kdo a kdo ke komu patří. 

Kniha mi přišla jako stoprocentní popis světa, ve kterém žijeme a jak to funguje. Lidé na sociálních sítích ukazují to, co ostatní chtějí vidět a to, co každý tomu druhému závidí. Příběh nádherně popisuje to, jak fungují na sociálních sítích takzvané "PROFI ÚČTY"  - to umělé pozlátko, které kolem nich je, a to především kvůli "lajkům" a sponzorům. Musím říct, že s touto knihou je to přesně jako s  instagramem - na první pohled vypadala líbivě a nekomplikovaně, ale pod povrchem bylo mnohem mnohem víc. Čekala jsem něco ve stylu Girl Online od Zoelly, nebo něco na způsob Super drbny, kde byli sociální sítě nebezpečnou zbraní. 

Ale dostala jsem mnohem mnohem více. Dostala jsem příběh dvou dospělých žen s dospělými problémy. Bavilo mě, že to nebylo klasické klišé, kdy se kamarádky sejdou na kafíčko a řeší jen kluky. Muži se řeší, to je jasné. Ale není to středobod vesmíru - jsou tací, jako ve skutečnosti. Přicházejí, odcházejí, dělají radosti, způsobují smutek a bolest ... 

Moje super (ne)realita není jen o mužích, sexu a lásce. Je především o PŘÁTELSTVÍ. Mít dobré přátele je neuvěřitelný dar. Celý příběh ukazuje především potřebu přátelství a lidské podpory. Je o opravdovém ryzím přátelství. Je o tom, že je důležité neházet flintu do žita a snažit se vidět ve spoustě věcí jen to dobré. A o tom, že vždy na konci cest čeká vždy nějaký začátek.

Musím přiznat, že jsem od knihy očekávala milou a jemnou oddechovku, kterou dočtu a okamžitě zapomenu na to, že jsem jí kdy četla a o čem vlastně byla. Teď bych si za to nejradši nafackovala, protože tato kniha mi dala mnohem mnohem více. 

Byl to příběh ze života, který se četl moc dobře. Byl to citlivý milý příběh, který jsem si užila od první do poslední stránky a knihu mohu jen a jen doporučit. 

Knihu jsem dostala jako recenzní výtisk od Cosmopolis