Proč jsem si zamilovala Gilmorova děvčata
Chtěla bych poznat člověka, který by tento seriál neznal. Že by o něm neslyšel ani jedno slovo, že by se mu vyhl ten obrovský boom, který nastal vloni před vánoci, když se Gilmorova děvčata vrátila po x letech zpět na televizní obrazovky.
Myslí si, že lidé se právě u tohoto seriálu rozdělují na dvě skupiny. Buď tento seriál milují (přesně tak, jako já) a nebo je absolutně nenávidí.
Já vám dnes přináším několik málo důvodů, proč mám Gilmorova děvčata tak moc ráda.
1. Díky "Gilmorkám" jsem se naučila pít kávu. Nejsem si jistá, kde bych dnes byla, kdy a jak fungovala, kdybych se k této droze nedostala.
2. Gilmorova děvčata (především Jess Mariano) nám ukázala, že i ti největší zmetci jsou schopni citů a dokáží milovat. Protože do Gilmorovic děvčat se musí zamilovat zákonitě každý.
3. Emily Gilmorová je ještě horší a zákeřnější, než mí rodinní příbuzní, kteří nejsou až tak úplně hodní (a to jsem myslela, že třeba mou nevlastní matku nikdo a nic nepřekoná).
4. Lorelai a Sokie nám mimo jiné dokázaly to, že když něco opravdu moc moc MOC chceme, můžeme toho dosáhnout.
5. Logan Huntzberger je prvotřídní ukázkou toho, že i privilegovaný rozmazlený spratek nemusí být tak hrozný.
6. Číst spousty a spousty starých klasických knih není tak hrozné. (přikládám odkaz na Rory Gilmore reading challenge TU)
7. Dean Forester nám zase ukázal to, že kluci, kteří jsou opravdu (ale snad až přehnaně) hodní za to moc nestojí.
8. Vztah mezi matkou a dcerou může být v první řadě přátelský a kamarádský. A potom až rodičovský.
9. Rory dokonale předvedla to, že číst se dá kdykoliv a kdekoliv. A že argument "On není prostě čas číst" je hloupý, zbytečný a nepravdivý.
10. Být "hloupoučká", vědět to a využívat toho není až tak úplně na škodu.
11. Pořád se jen učit, biflovat a neužívat si života také není dobrý nápad. Pak by se z vás mohla stát Paris Gellerová a nakonec byste dostali svého "Učitele života"
12. Jíst tuny nezdravého, sladkého jídla a mít dokonalou postavu snad ani není možné ne? Gilmorovic holky to nějakým záhadným způsobem dokázaly.
13. Po nějakém tom miliontém shlédnutí všech epizod zalitujete, že už vás ve městě nemáte všechny ty akce jako je například "Taneční maraton" nebo závod v "krocaním hudrování".
14. V reálném životě začnete pomaloučku polehoučku používat hlášky a gesta právě s Gilmorek. A hlášce "Oj už s těmi pudly" jen tak asi někdo neporozumí.
15. A v neposlední řadě si uvědomíte, že Gilmorova děvčata už jsou dávno vaší součástí, že bez nich nemůžete být a že je to prostě váš životní styl a šálek kávy.
Pro mne jsou Gilmorova děvčata jednou velkou srdcovou záležitostí. A i když jsem v tuto chvíli absolutně a bláznivě zamilovaná do Vikignů (Ragnar je prostě dokonalý modroočíčkový fešák!), tak zrovna tuto srdcovku asi jen tak něco nepřekoná. Jsou pro mne takovou nostalgickou záležitostí, kdy si vzpomenu na svých krásných pět let na střední škole a internátu (ano, nespletla jsem se. Opravdu jsem byla na střední škole pět let) a na to, jak jsme se spolubydlící vždycky před spaním koukaly, brečely a pily hromady a hromady kafe.
Myslí si, že lidé se právě u tohoto seriálu rozdělují na dvě skupiny. Buď tento seriál milují (přesně tak, jako já) a nebo je absolutně nenávidí.
Já vám dnes přináším několik málo důvodů, proč mám Gilmorova děvčata tak moc ráda.
1. Díky "Gilmorkám" jsem se naučila pít kávu. Nejsem si jistá, kde bych dnes byla, kdy a jak fungovala, kdybych se k této droze nedostala.
2. Gilmorova děvčata (především Jess Mariano) nám ukázala, že i ti největší zmetci jsou schopni citů a dokáží milovat. Protože do Gilmorovic děvčat se musí zamilovat zákonitě každý.
3. Emily Gilmorová je ještě horší a zákeřnější, než mí rodinní příbuzní, kteří nejsou až tak úplně hodní (a to jsem myslela, že třeba mou nevlastní matku nikdo a nic nepřekoná).
4. Lorelai a Sokie nám mimo jiné dokázaly to, že když něco opravdu moc moc MOC chceme, můžeme toho dosáhnout.
5. Logan Huntzberger je prvotřídní ukázkou toho, že i privilegovaný rozmazlený spratek nemusí být tak hrozný.
6. Číst spousty a spousty starých klasických knih není tak hrozné. (přikládám odkaz na Rory Gilmore reading challenge TU)
7. Dean Forester nám zase ukázal to, že kluci, kteří jsou opravdu (ale snad až přehnaně) hodní za to moc nestojí.
8. Vztah mezi matkou a dcerou může být v první řadě přátelský a kamarádský. A potom až rodičovský.
9. Rory dokonale předvedla to, že číst se dá kdykoliv a kdekoliv. A že argument "On není prostě čas číst" je hloupý, zbytečný a nepravdivý.
10. Být "hloupoučká", vědět to a využívat toho není až tak úplně na škodu.
11. Pořád se jen učit, biflovat a neužívat si života také není dobrý nápad. Pak by se z vás mohla stát Paris Gellerová a nakonec byste dostali svého "Učitele života"
12. Jíst tuny nezdravého, sladkého jídla a mít dokonalou postavu snad ani není možné ne? Gilmorovic holky to nějakým záhadným způsobem dokázaly.
13. Po nějakém tom miliontém shlédnutí všech epizod zalitujete, že už vás ve městě nemáte všechny ty akce jako je například "Taneční maraton" nebo závod v "krocaním hudrování".
14. V reálném životě začnete pomaloučku polehoučku používat hlášky a gesta právě s Gilmorek. A hlášce "Oj už s těmi pudly" jen tak asi někdo neporozumí.
15. A v neposlední řadě si uvědomíte, že Gilmorova děvčata už jsou dávno vaší součástí, že bez nich nemůžete být a že je to prostě váš životní styl a šálek kávy.
Pro mne jsou Gilmorova děvčata jednou velkou srdcovou záležitostí. A i když jsem v tuto chvíli absolutně a bláznivě zamilovaná do Vikignů (Ragnar je prostě dokonalý modroočíčkový fešák!), tak zrovna tuto srdcovku asi jen tak něco nepřekoná. Jsou pro mne takovou nostalgickou záležitostí, kdy si vzpomenu na svých krásných pět let na střední škole a internátu (ano, nespletla jsem se. Opravdu jsem byla na střední škole pět let) a na to, jak jsme se spolubydlící vždycky před spaním koukaly, brečely a pily hromady a hromady kafe.
Komentáře
Okomentovat